V roce 1962 byla v Hrádku u Rokycan postavena a slavnostním způsobem otevřena nová budova základní, tehdy devítileté školy. Vzpomínka na tuto událost vede k zamyšlení nad historií hrádecké školy vůbec, jež ani dnes není bez zajímavostí.
Zdejší obec v minulosti neměla vlastní školu a byla odedávna přiškolena k Mirošovu (první zmínka o mirošovské škole je z roku 1669). Docházka dětí do vzdálené školy bývala zvláště v zimě velmi namáhavá. Proto se hrádečtí občané již dlouho zabývali myšlenkou postavit si školu vlastní. Starosta obce Václav Šístek byl jedním z hlavních zastánců této akce. Na podnět okresního hejtmana v Rokycanech, aby Hrádečtí oslavili 60 let panování císaře Františka Josefa I. výstavbou školy, byl na schůzi obecního zastupitelstva dne 10. 11. 1907 tento návrh přednesen a jednomyslně přítomnými členy obecního zastupitelstva schválen.
Mirošovská obec však nechtěla svolit k odškolení Hrádku - Nové Hutě z finančních důvodů a dokazovala, že prý vzdálenost obou obcí od Mirošova je menší a neodpovídá tudíž míře zákonem stanovené. (Václav Šilhánek v proslovu předneseném na slavnosti při výročí padesátiletého trvání školy dne 15. 11. 1959 uvádí ke sporu o vzdálenosti mezi Mirošovem a Hrádek mimo jiné toto: "Ale naši otcové nelenili. Navázali provazy na délku 50 m a sami si vzdálenost změřili. Mirošovu a úřadům dokázali, že vzdálenost je větší, než zákon předpisuje.") Hrádečtí ve snaze přimět Mirošov k povolnosti, hledali pomoc a radu u vlivných činitelů, tehdejšího okresního inspektora Marčana, okres. škol. inspektora Hochhause, zdejšího rodáka, a třikrát byla vyslána deputace obce do Prahy k zemské školní radě a k zemskému výboru. Deputaci vedl starosta obce Václav Šístek. Nakonec se dobrá věc podařila. Vynesením c.k. okres. škol. rady v Rokycanech z 26.10-1908 byla výstavba školy povolena.
Pozemek na stavbu školy zakoupen od J. Ungra na katastru Nové Huti ve výměře 16 arů 13 m za 627K 90h. Plán školní budovy vypracoval a školu postavil stavitel Volf z Rokycan. Materiál pro spodní část budovy byl zakoupen od horní společnosti Mirošov-Libušín-Svatoňovice, jež prodala k rozbourání přízemní dům v Mirošově na dole č. XIV. Kámen, dříví a lepší cihly odvezli hned na podzim 1908 občané z Hrádku a Nové Huti na staveniště. Náklad na stavbu a zařízení školní budovy činil 54.101 K a 2 h.
Kolaudace budovy byla dne 12. 11. 1909.
Budova byla na tehdejší dobu postavena moderně a dle slov tehdejšího inspektora Antonína Marčana, "vnitřním zařízením, zejména pokud se školního nářadí týče, možno prohlásiti školu hrádeckou za vzornou pro širé okolí, neboť v každém ohledu přineslo obecní zastupitelstvo, hledíc jen k dobru mládeže své, ochotně oběti veliké, vycházejíc vstříc všem požadavkům a pokynům vysloveným."
S vyučováním se započalo 3. listopadu 1909.
Prvním řídícím učitelem byl jmenován učitel první třídy obecné chlapecké pětitřídní školy v Mirošově Jan Faifr. Učitelem 1. třídy byl ustanoven Josef Čmolík, dosud učitel 2. třídy pětitřídní chlapecké školy v Mirošově.
Ve školním roce 1910 - 1911 měla škola 121 žáků, z toho 61 v první třídě a 59 ve druhé třídě. Škola začínala jako obvykle 15. září a končila 15. července.
Václav Šilhánek, jeden z prvních bývalých žáků vzpomíná na první dny po otevření školy takto: "1.listopadu 1909 se s námi školáky z Hrádku - Nové Huti mirošovská škola rozloučila. Všechno žactvo v průvodu se svými učiteli nás vyprovodilo až na "Doliny" (t.j. k nynějšímu zemědělskému družstvu v Mirošově). My jsme šli radostně. Měli jsme doma krásnou, novou školu a navíc budeme mít ušetřenou dalekou cestu do Mirošova."
Václav Šilhánek pak dále vypravuje: "Za dveřmi hlavního vchodu do školy bylo u schodů umístěno na tehdejší dobu nutné zařízení: police na dřeváky. Tehdy chodila podstatná část žáků do školy ve dřevácích, které si děti v těchto policích ukládaly. Dřeváky tam bývaly pěkně vyrovnané a aby si každý poznal svoje, malovali se nebo vypalovali žáci na ně počáteční písmeno svého jména nebo různé ozdoby. Tato znamení však nezabránila každodenním půtkám a haštaření. A vřava bývala největší, když některý zbujník polici převrátil na konci vyučování a dřeváky důkladně zamíchal. To obyčejně zasáhl některý z učitelů a výprask s brekotem tu vřavu ukončil. Dřeváková idyla neměla dlouhého trvání a po několika letech zmizely z budovy i dřeváky, i police na ně."
(škol. kronika I. - nejstarší)
Rozšíření školy. Po 11 letech - r. 1920 - rozšířena zdejší škola o 1 samostatnou třídu a tím přeměněna na školu trojtřídní.
Jan Faifr, první řídící učitel dán od 1. 9. 1924 do výslužby.
Od 1. 9. 1924 pověřen správou školy učitel Lev Pelikán, jako zastupující řídící učitel.
Od 1. 7. 1925 stanoven definitivní řídící učitel při zdejší trojtřídní škole Josef Maisner. (Zemřel v necelých 49 letech dne 5. 10. 1930)
Ve školním roce 1925 - 1926 chodí do zdejší školy 92 dětí, do měšťanské školy v Rokycanech 41, do reálného gymnázia v Rokycanech 8 žáků. Od 1. 9. 1925 byly až do odvolání spojeny třídy II. a III. pod jedním učitelem v jedné učebně, ale organizace školy se nemění. Úprava je přechodná do doby, až bude větší počet žáků. (v I. třídě je 48 dítek, ve II. a III. 42)
OD 1. 9. 1930 řídící učitel J. Maisner nastupuje zdravotní dovolenou. Na počátku školního roku 1930/31 zapsáno celkem 104 dětí. Zastupující řídící učitelkou jmenována Marie Štítková.
Od 1. 7. 1932 Bohumil Wimmer jmenován definitivním řídícím učitelem.
(dále není kronika stránkována)
První rodičovské sdružení ustaveno 14. 10. 1934
Od 1. 9. 1938 stanoveny obvody pro měšťanskou školu v Mirošově a v Rokycanech. Obvody se stávají školními újezdy a jmenované měšťanské školy újezdními. Osada Hrádek patří do újezdní měšťanské školy v Mirošově, osada N. Huť patří do újezdních měšťanských škol v Rokycanech.
Počet žáků v jednotlivých letech se neustále mění a škola bývá střídavě dvojtřídní až trojtřídní. V roce 1940/41 má tři třídy: I. třída 16 žáků, II. třída 27 žáků, III. třída 36 žáků, celkem 79 žáků.
5. března 1945 se nastěhovali do hrádecké obce němečtí vojáci a hned zabrali školu pro své vojenské vyučování. Zprvu se k vyučování shromažďovaly děti v té třídě, která byla volná, později Němci zabrali školu celou. To se pak žáci shromažďovali po odděleních ve sborovně, kde jim byla po krátkých výkladech dávána domácí cvičení.
26. dubna 1945 opustili Němci u vědomí naprosté porážky vojenské kvapně obec a tím byla i škola zproštěna rázem těchto hostů. Počet žáků ve školním roce 1945/46: celkem 62 dětí, dvě třídy.
Veřejná mateřská škola v Hrádku - Nové Huti se zřizuje od 1. listopadu 1946. Školu navštěvuje 33 dětí, první učitelkou je Anna Šlaisová. 7. 3. 1947 je slavnostně otevřena. Používá se volné učebny obecné školy. Správu mateřské školy vede správce obecné školy pod jednou správou.
1946/47 Správa mateřské školy osamostatněna.
1. 9. 1948 vešel v platnost "Základní školský zákon", dle něhož se mění dosavadní obecná škola na školu národní.
24. 4. 1949 převzal zdejší závod Bílá Cerkev patronát nad zdejší školou.
Počet žáků ve školním roce 1950/51: ve třech třídách 99 žáků.
7. 9. 1950 přesídlila mateřská škola z národní školy do nových, krásných místností tovární vily č. 37, jako závodní mateřská škola.
Žákovské knížky zavedeny ve školním roce 1950/51.
Bohumil Wimmer, ředitel školy, po dvacetiletém působení na zdejší škole odchází dne 1. 2. 1952 do důchodu. Týž den nastoupila nová ředitelka E. Kryštůfková - Lukešová.
Dne 26. března 1952 byla na zdejší škole založena PO.
5. škol. rok vede Alena Matinová, stud. pedag. Gymnasia, 4. škol. rok vede Ludmila Brožíková, úřednice Bílé Cerkve. Obě jsou členkami ČSM.
Pro rok 1952/53 povolena čtyřtřídní škola. Podle zápisu 30. 7. 1952 bude mít 138 dětí.
4. 8. 1952 nastoupil na školu nově jmenovaný ředitel V. Hruška. V srpnu 1952 zemřel bývalý řídící učitel Bohumil Wimmer.
Ve školním roce 1954/55 má škola 5 tříd a 168 žáků.
Ve školním roce 1957/58 má škola 6 tříd (2 první) - 175 žáků. Žactvo dochází do školy z Hrádku - Nové Huti a s povolením škol v Rokycanech i z Kamenného Újezda - Kovandy.
V říjnu 1959 byla při zdejší škole zřízena družina mládeže ve vile ŽBC, kde je umístěna i mateřská škola.
15. 11. 1959 okázale oslaveno 50. výročí založení hrádecké školy za účasti mnoha bývalých žáků z roku 1909.
V roce 1959/60 má škola 7 tříd a 191 žáků. Směnné vyučování je ve 4. a 5. třídě.
Od 1. 9. 1960 dostávají žáci poprvé v dějinách ČSSR školní učebnice a pomůcky zdarma.
Jen v rokycanském okrese představují zdarma poskytované učebnice a školní potřeby na první čtvrtletí podle údajů školského odboru částku 450 000 Kčs.
Ve školním roce 1960/61 je v Hrádku škola o 8 třídách s 228 žáky. Směnné vyučování je ve čtyřech třídách. Přírůstek dětí je značný, neboť bylo začato s osídlováním nově postavených budov.
V roce 1961 na jaře začato s výstavbou devítileté školy.
Od 1. ledna 1961 vstoupil v platnost nový školský zákon. Naše škola se jmenuje od tohoto dne základní devítiletá škola 1. -5. ročník.
Ve školním roce 1961/62 má škola 10 tříd a 270 žáků. Směnné vyučování je ve všech třídách kromě prvních tříd.
Slavnostní otevření nové školy (ZDŠ)
Slavnostní otevření nové základní devítileté školy bylo v neděli 2. 9. 1962 za přítomnosti mnohých hostů, kteří se zapsali na 1. stránce nové školní kroniky. Mimo jiné byli přítomni:
Klíče od školy předal slavnostně předseda MNV v Hrádku - Nové Huti Václav Bárta řediteli školy Svatopluku Muzikářovi. Tělocvična nebyla dokončena, k užívání byla předána až koncem prázdnin 1963.
Školní družina je nadále umístěna v budově mateřské školy, kuchyně a jídelna ve staré budově školy.
Bylo tedy ve školním roce 1962/63 17 tříd, 486 žáků, z toho 244 dívek. Z nich bylo 451 žáků české národnosti, 30 žáků slovenské národnosti, 2 maďarské, 2 polské a 1 bulharské národnosti. Jedna volná třída a učebna pro biologii byly poskytnuty učňovské škole.
